Zeminová deska
Pojmem zeminová deska se nazývá konstrukce složená z jedné nebo více vrstev výztužných geosyntetik – nejčastěji geomříží nebo geotextilií – a dobře zrněné štěrkové vrstvy. Vzájemným spolupůsobením mezi geomřížemi a zrny zásypu fungujícím na bázi zazubení zrn zásypu do otvorů geomříže vzniká roznášecí polštář, který tvoří sanační kvazihomogenní zeminovou desku.
Zeminová deska se používá na problematických podložích, kdy svými mechanickými vlastnostmi zrovnoměrňuje sedání násypu, přičemž ale neredukuje jeho absolutní velikost. Protože dobře zrněný zásyp tvořící zeminovou desku má obvykle výbornou propustnost, slouží zeminová deska zároveň jako plošný drén, který zajišťuje odvodnění prostoru pod násypem a zlepšuje tak vlastnosti původní základové půdy. Pro dlouhodobé zajištění hydraulických vlastností se zeminová deska v případě použití výztužných geomříží obaluje po svém obvodu separační a filtrační geotextilií.
Trojrozměrná zeminová deska Stratum
Pro velmi měkká podloží nelze prostou zeminovou desku použít. V případech nepříliš hlubokých měkkých zemin je možné volit robustnější řešení z trojrozměrně vyztužené základové konstrukce, složené z výztužných geomříží orientovaných do několika rovin – trojrozměrné zeminové desky. Geomříže po svém vzájemném spojení vytvářejí systém buněk, který po vyplnění dobře zrněným štěrkem dá vzniknout polotuhé zeminové desce s unikátními vlastnostmi. Chování trojrozměrné zeminové desky umožňuje založení násypu na velmi neúnosných podložích bez rizika jeho porušení během konsolidace.
Trojrozměrná zeminová deska zajišťuje téměř rovnoměrné sedání násypu, a díky tvaru poklesové kotliny redukuje i jeho absolutní velikost. Princip návrhu trojrozměrné zeminové desky vychází z analogie mezi chováním zemin a stlačováním kovů mezi dvěma tuhými deskami. V mělkém měkkém podloží se vlivem rostoucího zatížení vznikajícího sypáním násypu pohybuje pole napětí způsobující plastikaci podloží směrem ke středu zeminové desky a úkolem výpočtu je stanovit dimenzi zeminové desky takovým způsobem, aby nedošlo ke spojení zplastizovaných oblastí.
Roznášecí platforma
Tato základová konstrukce, která kombinuje zeminovou desku a hlubinné základy (piloty), se často označuje LTP (z anglického termínu Load Transfer Platform). Používá se na velmi neúnosných až bažinatých půdách s dostupnou hloubkou únosného podkladu tehdy, jeli požadováno zajištění minimálního (nulového) sedání.
Při tomto způsobu založení silničního nebo železničního násypu je nutné samostatně dimenzovat piloty na přenesení celé tíhy násypového tělesa. Vlastní zeminová deska se navrhuje tak, aby byla schopna zajistit přenos zatížení násypu do pilot. Návrhový postup zeminové desky je založen na výpočtu řetězovky, v případě použití geomříží doplněný o klenbový účinek vznikající zazubením.
Návrh zeminové desky pro roznášecí platformu LTP obsahuje i posouzení creepového chování použitých geosyntetik.
UKÁZKY ŘEŠENÍ ZALOŽENÍ NÁSYPU
 Násyp s použitím geobuňkové struktury |  Sendvičový násyp v Lánech |  Havárie železničního násypu u Holubic |