Výstavba opěrných zdí je obvyklým a často jediným možným řešením úprav svažitých terénů nebo výstavby zemních těles na omezeném prostoru. Tížné betonové zdi přestávají stále častěji ekonomicky konkurovat levnějším systémům opěrných zdí z vyztužené zeminy, které nabízí celou řadu praktických výhod. Běžným provedením líce takových systémů je štípaná betonová tvarovka nejrůznějších tvarů a velikostí, často také v barevném provedení.
Systémové konstrukce jsou neoddělitelnou kombinací čtyř prvků, které tvoří betonová tvarovka, výztužná geomříž, spojovací prvek a zemina zásypu vyztužené oblasti. Všechny prvky spolu vytvářejí kompletní celek, kdy každý prvek musí být ve vzájemné souhře se všemi ostatními, vzájemně se podmiňují nebo ovlivňují. Vývoji systémových konstrukcí předcházela celá řada laboratorních testů a provozních zkoušek na staveništi. Na jejich základě byly vytvořeny kombinace prvků, materiálů a postupů, které svou jednoduchostí umožňují výstavbu formou jednoduché stavebnice.
Lícové betonové tvarovky jsou rozměrově uzpůsobeny tak, aby manipulaci s nimi zvládl jeden pracovník bez nutnosti použití speciálního zařízení pro manipulaci. Na tyto tvarovky se v předem stanovených roztečích připojují výztužné geomříže. Spojení se provádí pomocí spojovacích prvků, které garantují trvalé spolupůsobení.
Výchozím hlediskem použití lícové tvarovky jsou její tvar, hmotnost a rozměry. S ohledem na manipulaci a váhové limity manipulace břemen je právě hmotnost tvarovek hlavní příčinou vytváření tvarovek obsahujících různé dutiny, které se musí následně při výstavbě vyplňovat. Pokud se tedy používají plné tvarovky, mají obvykle menší rozměry. Vlastní tvar potom určuje možnosti půdorysného zakřivení konstrukce (vnitřní a vnější půdorysné oblouky) a také proveditelnost rohů v případě, že je konstrukce půdorysně zalomena. Tvar také definuje možnosti sklonu líce.
Vzhledem k tomu, že jsou na stavbě tvarovky skládány nasucho, ovlivňuje jejich stabilitu kromě rozměrů i členitost vodorovné kontaktní spáry tvarovky. Vhodnější je členitá spára tvarovky opatřená buď smykovým ozubem, nebo alespoň drážkami pro vložení elementu vytvářejícího vodorovný smykový odpor. Členěná spára se také obvykle využívá k dodatečnému zpevnění v oblasti koruny líce. Minimální požadavky na kvalitu betonu tvarovek představuje beton třídy C30/37 se stupněm odolnosti vůči vlivu prostředí XF4.
Z estetického hlediska se vyrábějí technologií vibrolisovaného betonu nejčastěji tzv. štípané tvarovky, kdy lícová strana tvarovky je tvořena štěpem nezralého betonu. Štípaný povrch líce je obecně lépe přijímán, v kombinaci s barevným provedením betonu se pak vzhledem může podobat některým přírodním materiálům, např. pískovci. Nepravidelnost štípaného povrchu také snižuje nároky na přesnost zdění, na rozdíl od tvarovek vyráběných v tzv. hladkém provedení.
Mostní křídla z drobných betonových tvarovek | Opěrná zeď v areálu obchodního centra | Opěrná zeď železničního koridoru |
Zdarma | +420 548 218 901 |
technikageomat..eu |
Nebojíme se vyjet do terénu a řešit problém na místě.