Reference

V rámci rekonstrukce železniční tratě Praha-Vysočany – Mstětice je v Praze – Kyjích realizována nová železniční stanice Praha – Rajská zahrada.

Při projektování cyklostezky spojující ulice Mlýnskou a Helenínskou v Jihlavě bylo potřeba v úseku mezi korytem řeky Jihlavy a soukromým pozemkem vyřešit zajištění stability svahu.

Pro výstavbu křídel tří mostů dálničního úseku Časy - Ostrov křídlo byla využita technologie vyztužené zeminy.

Před realizací rodinného domu v Kadani bylo nutné vybudovat sjezd na svažitý pozemek. Převýšení bylo řešeno pomocí vyztužené konstrukce.

V souvislosti s modernizací vozovky dálnice D1 a přechodem na jinou kategorii byla vyvolána i modernizace a přestavba mostního objektu převádějícího dálnici D1 přes silnici II/113. Součástí nově navržené konstrukce jsou i vyztužená mostní křídla.

Účelem opěrné zdi je překonání výškového rozdílu mezi horní úrovní násypového tělesa nově budované dálnice D1 a přilehlou polní cestou.

Při stavbě rodinného domu ve Žďáru nad Sázavou vznikla potřeba na vyrovnání svažitého pozemku. Na hranici pozemku nacházející se blízko vodního toku byla proto navržena opěrná zeď z vyztužené zeminy.

Pro zajištění výškového rozdílu mezi jednotlivými větvemi přístupu na lávku byla realizována nová opěrná zeď z vyztužené zeminy.

V rámci projektu dálnice D1 – úsek Budimír Bidovce, byl realizována mostní konstrtukce, jejíž součástí je opěrná zeď ze systémového řešení GeoWall Block.

V rámci výstavby nového úseku dvoupruhové komunikace navazující na silnici I/62 a I/13 v části obce Děčín - Vilsnice byla navržena opěrná zeď z vyztužené zeminy s lícem z betonových tvarovek.

Stavba „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ je součástí výstavby třetího transitního železničního koridoru. V traťovém úseku Ejpovice - Doubravka byla navržená přeložka Homolka v km 94,068 – 95,850. Nová poloha osy v daném úseku předpokládala realizaci trvalého zajištění oboustranných zářezových svahů.

Svah u rodinného domu v Lelekovicích byl původně řešen technologií vyztužené zeminy, kdy líc v patě svahu do výšky 2 m byl tvořen systémovým řešením s lícními ocelovými panely s vyskládaným kamenivem se sklonem líce cca 85° od vodorovné. Na tyto navazoval svah ve sklonu líce 45° o výšce 6 m, celková výška konstrukce tedy činila 8 m. Konstrukce byla v obou popisovaných částech vyztužena geomřížemi, jejichž délky, rozteče a pevnost určil již dříve realizovaný projekt.

Součástí výstavby nového dopravního propojení silnice I/61 v úseku Senec – Blatné s dálnicí D1 byla mimoúrovňová křižovatka MÚK Blatné, jejíž součástí je výstavba zdi u opěry č. 4 z vyztužené zeminy.

Při výstavbě rodinného domu na svažitém pozemku v obci Řícmanice byly v rámci terénních úprav vybudovány dvě terasy. Tyto terasy jsou podepírány opěrnými zdmi z vyztužené zeminy.

V rámci výstavby 1. části plánovaného provozního úseku nové tratě MHD v Bratislavě - Petržalce byla realizována rampa pro cyklisty v blízkosti zastávka Viedenská. Nájezd na rampu je řešený jako vyztužená opěrná konstrukce s lícem z velkoplošných betonových panelů certifikovaného systému GeoWall Panel.

Součástí rekonstrukce zámečku Barczayovců v Košicích byla i úprava okolí. Estetická gabionová zídka vhodně zapadá do historického okolí.

V rámci projektu jihovýchodního obchvatu Chebu se stavěl ocelový most přes železniční koridor Plzeň - Cheb. Opěrné zdi a mostní křídlo tohoto mostu jsou vytvořeny z opěrného systému s drobnou betonovou tvarovkou na líci Tensartech Mesa. Systém byl zvolen jako nejlevnější a nejrychlejší řešení s potřebou polotuhého líce konstrukce minimálního zatížení podloží.

Součástí dálnice D1 Jánovce - Jablonov je dominantní šestipolový most přes údolí Londinského potoka, který má nosnou konstrukci dlouhou víc jak 480 m a jeho výška je 59 metrů nad terénem. Opěry mostu jsou z vyztužené zeminy s betonovými panely na líci.

O gabionech, které dodáváme, jejich variantách, výhodách a možnostech uplatnění, se dozvíte zde.

Na vodním díle Šance, bylo potřebné zabránit průsakům vody z údolí do hráze a zvýšit tak stabilitu sypané hráze. Proto byla vybudována drenážní štola, do které se prosakující voda jímá a odvádí se jí pryč. Tato stavba je nominována na Stavbu roku 2014. Dodali jsme systém pro zajištění portálu štoly.

Tato konstrukce dovolila investorovi využít svažitý pozemek pro komerční výstavbu v blízkosti železniční trati. Současně se jedná o vysoce estetickou variantu opěrné konstrukce.

Na svažitých parcelách plánoval investor výstavbu rodinných domů, proto bylo nutné pozemek vyrovnat. Svah byl ve sklonu 13-18°. Projektanti se rozhodli pro konstrukci z vyztužené zeminy s lícem z kameniva ve sklonu 80°. Na této konstrukcí je ještě nadsypán vyztužený svah ve sklonu 1:1.

Součástí druhého úseku dálnice D1 Jánovce - Jablonov je mimoúrovňová křižovatka Levoča, která umožňuje propojení dálnice D1 s přivaděčem Spišská Nová Ves tak i s cestou I. třídy I/18. Součástí křižovatky je i most nad Levočským potokem.

Záměrem investora obchodního domu bylo maximálně využít rozlohy svažitého pozemku a najít vhodnou technologii pro založení opěrné konstrukce na nevhodných jílovitých a hlinitých zeminách.

Při rozšíření sportovního areálu Klíny došlo k prodloužení svahu s vybudováním nové lanové dráhy o délce 600 m a převýšením 140 m. V tomto prudkém svahu bylo nutné vybudovat s pomocí opěrné konstrukce dolní stanici lanovky s vyrovnanou nástupní plochou. V obtížném terénu si musel dodavatel poradit s náročnou koordinací zásobování materiály a pohybů stavební mechanizace.

Navržená vyztužená opěrná konstrukce pomohla vyřešit výškový rozdíl mezi projektovanou komunikací a nově budovanou halou.

Jedná se o trvalou opěrnou zeď podchycující patu rozšířeného železničního násypu. Výška zdi je proměnná od 0,60 m do 9,65 m ve sklonu 86° od vodorovné. Nad korunou zdi je nadnásyp výšky cca 2,20 m ve sklonu 1:1,50. Na začátku úseku zeď plynule přechází do terénu, na konci navazuje na železniční most. Koruna zdi navazuje na čelo mostu ve výšce mostní římsy.

Úkolem bylo navrhnout funkční, levné a  estetické řešení ekoduktu převádejících mimoúrovňové biokoridory přes jižní část Pražského okruhu v sousedství Cholupické bažantnice.

Opěrná zeď byla navržena z vyztužené zeminy s pevným lícem ze systému Tensartech TW1. Slouží ke zkrácení paty násypového tělesa silniční komunikace. Výška opěrné zdi se pohybuje od cca 1,5 m do 4,8 m. Sklon líce opěrné zdi je 86°. Nad korunou opěrné konstrukce je násypové těleso ve sklonu 1:1,5 s výškou kolem 7 m.

Silnice II/322 prochází ve Chvaleticích prostorem mezi městem a železniční stanicí. Uživatelé a správce komunikace vyžadovali od projektanta řešení bezbariérového přístupu cestujících k železniční stanici. Návrh konstrukce rovněž omezovala přítomnost nadzemního parovodu. Ve finálním řešení navrhl projektant 4 opěrné zdi ze systému Tensartech TW1.

Rekonstrukce průtahu Bučovicemi měla vyřešit dlouhodobé problémy s bezpečností účastníků silničního provozu. V 450 m dlouhém úseku mezi Bučovicemi a Vícemilicemi bylo nutné rozšířit komunikaci bez záborů okolních pozemků.

Objekt je součástí stavby silnice I/48 Tošanovice - Žukov. Stavba se nachází ve složitých základových poměrech v místě stávající komunikace, potoka, biokoridoru a hlavního vodovodního řadu. Tyto překážky převádí mostní objekty SO 2208 a SO 2209 vzdálené pouhých 65 m. Blízkost mostních objektů v kombinaci s měkkým podložím vyžadovala nestandardní řešení pomocí měkké konstrukce schopné odolávat svislým deformacím podloží po výstavbě zemního tělesa.

Složitá technologie provádění, finanční a časová náročnost stavby původně navržené úhlové monolitické zdi s gabionovým čelem kotvené do skalního podloží, vedly investora k hledání alternativního řešení.

Opěrná zeď o délce 303,4 m a maximální výšce 15,0 m převádí SO 101 silnici kategorie S11,5/70 přes malé údolíčko. Opěrná zeď (SO 252) navazuje na objekt 206 ve směru na Horu Sv. Šebestiána a je realizována jako součást přeložky silnice I/7 Chomutov - Křimov. Trvalá plošně založená opěrná zeď z vyztužené zeminy je sestavená z čelních železobetonových prefabrikátů kotvených geomřížemi Tensar RE. Základová spára je navržena v horninách třídy R6-R5, tj. na povrchu zvětralinového pláště (orto) pararul.

Opěrná zeď je situována mezi dálnicí D47 a rampou 8 rondelu MÚK Rudná, který řeší mimoúrovňové křížení dálnice D47 s ul. Rudná (R 24,5). Opěrná zeď řeší ukončení násypu tak, aby bylo možno vybudovat rampu 8 nad dálnicí. Požadavkem bylo navrhnout estetickou konstrukci, která by vyhovovala požadavkům ochrany přírody a bezpečnosti provozu na dálnici a přilehlé rampě.

Stupňovitá mostní křídla u železničního mostu v km 6,587 na trati Česká Třebová - Krasíkov z vyztužené zeminy pomocí tuhých spojitých geomříží Tensar RE.

Zeď o délce 139 m a výšce 1,25 - 5,51 m je situována na rampě 3 MÚK Rudná a řeší mimoúrovňové křížení dálnice D47 s ulicí Rudná (R 24,5). Zeď je navržena v patě násypu rampy 3, který by byl ukončen v dálnici D 47. Požadavkem bylo navrhnout estetickou konstrukci, která by vyhovovala požadavkům ochrany přírody a bezpečnosti provozu na dálnici a přilehlé rampě 3.

Opěrná zeď o délce 72,475 m a maximální výšce 10,153 m převádí pravou polovinu dálnice D47. Je situována za opěrou 1P mostního objektu 8201 a je navržena z důvodu ochrany areálu Zeleniny na ulici Polanecká včetně přilehlé obslužné komunikace. Opěrná zeď tvoří ohraničení tělesa dálnice D47, která je na předmostí opěry 1P objektu 8201 vedena v násypu výšky cca 10-12 m nad stávajícím terénem. Terén v místě zdi je rovinatý. Celá oblast staveniště je ovlivněna doznívajícími účinky vyvolanými důlní činností.

Opěrná zeď byla navržena z důvodů minimalizace záborů mimodrážních pozemků resp. zásahu do ochranného pásma silnice tř. I/43, vzhledem k posunu osy tratě vlevo od stávající osy tratě o cca 6,0 m.

Přeložka silnice I/16 v obci Vestřev řešila nevyhovující přemostění přes řeku Labe a nepřehlednou situaci na křižovatce s komunikací druhé třídy. Zájmový úsek má více jak půl kilometru a obsahuje dva mostní objekty. Jeden z nich je čtyřpolový s přemostěním 118,80 m. 

Mostní estakáda celkové délky 588 m byla navržena v místě křížení dálnice D47 s několika silničními i železničními komunikacemi včetně plánované vysokorychlostní trati. Estakáda dále přemosťuje rybník v bezprostřední blízkosti řeky Odry. Území s doznívajícími účinky od báňské činnosti je pod mostní estakádou tvořeno většinou navážkami, pod kterými se nachází vrstva nasycených fluviálních jílů na bázi písčitých štěrků. Tyto podmínky spolu s výskytem napjaté hladiny podzemní vody těsně pod terénem vedly k očekávání velmi vysokých hodnot sedání spojených s deformacemi mostní konstrukce.

Most silnice I. třídy u obce Královec zajišťuje přechod přes železniční trať Jaroměř - Královec. Jeho havarijní stav a požadavek železničářů na zachování provozu na této trati i během výstavby vedly řešitelský tým k hledání alternativního způsobu řešení rekonstrukce.

Klenbový mostní objekt se nachází na trase nadměrných přeprav. Vysoké zatížení spolu s nedostatečným povrchovým odvodněním přispělo k havarijnímu stavu mostu. U stávajících kamenných křídel a parapetních zdí docházelo k jejich naklánění, místy vypadávaly části kamenného zdiva.

Projektová dokumentace stavby Olympia Plzeň řešila vyrovnání úrovně založení stavby vlastního objektu a okolního terénu na severní straně stavby pomocí úhlové monolitické zdi částečně kotvené do podloží. Tato konstrukce byla značně nákladná, časově náročná a špatně proveditelná v zimních měsících.

Na podzim roku 2000 byla provedena mimořádná prohlídka mostu v Sebranicích na silnici I/43, která stanovila stav mostu jako havarijní a bylo rozhodnuto, že most je nutné uzavřít a rekonstruovat.