Reference

Investor hledal spolehlivou a levnou technologii zlepšení podloží před plánovanou těžbou dřeva.

V rámci rekonstrukce železniční tratě Praha-Vysočany – Mstětice je v Praze – Kyjích realizována nová železniční stanice Praha – Rajská zahrada.

V německém městě Saská Kamenice (Chemnitz) využil investor pro rozšíření parkovacích ploch plastové zatravňovací dlaždice.

Při realizaci průtahu města Jemnice bylo potřeba rozšířit stávající komunikaci. S ohledem na nedostatek místa bylo nutné svah pod komunikací nastrmit

V rámci přípravy projektu pro vznik technologického centra v lokalitě Švédské šance bylo nutné upravit terén pro výstavbu plánovaných průmyslových hal a obslužných komunikací. Na jižním okraji tohoto historického areálu tak vznikla potřeba překonat ca 11 m výškových v poměrně strmém sklonu 50°.

Při projektování cyklostezky spojující ulice Mlýnskou a Helenínskou v Jihlavě bylo potřeba v úseku mezi korytem řeky Jihlavy a soukromým pozemkem vyřešit zajištění stability svahu.

Dostatečně odolná geotextilie odděluje v německém městě Rötha ve vsakovacím příkopu kamenný obklad od rostlé zeminy.

Na bývalých cukrovarských odkalištích byla naplánována výstavba průmyslových hal a obslužných komunikací

Pro výstavbu křídel tří mostů dálničního úseku Časy - Ostrov křídlo byla využita technologie vyztužené zeminy.

Využití kokosových sítí jako ochrany proti větrné erozi v turistické destinaci na západním pobřeží dánského Jutska.

V rámci projektu zvýšení traťové rychlosti v úseku Valašské Meziříčí – Lhotka nad Bečvou došlo k úpravě komunikace křižující železniční trať.

V rámci akce rekonstrukce PZS včetně nástupiště na zastávce Velké Karlovice zastávka, nová poloha zastávky zasahovala do stávajícího svahu.

Před realizací rodinného domu v Kadani bylo nutné vybudovat sjezd na svažitý pozemek. Převýšení bylo řešeno pomocí vyztužené konstrukce.

V rámci akce „Knížecí sady – inline dráha a parkové cesty, Zábřeh“ bylo nutné zvýšit únosnost stávajícího podloží, které bylo neúnosné a pro založení inline dráhy bez úpravy nevhodné.

Při rekonstrukci tréninkové plochy fotbalového hřiště vznikla potřeba v rohu hřiště realizovat zárubní zeď. Navržena a vybudována byla opěrná zeď z prefabrikovaných dílců tvaru L. Po realizaci začalo docházet k postupnému vyklánění (posunu) prefabrikátů a k celkové nerovnoměrné deformaci zdi, situace tak vyžadovala sanaci.

Trasa obchvatu obce Nové Veselí procházela v několika místech přes vodoteče, v jejichž přilehlém okolí se nacházely málo únosné úseky, na kterých mělo být vystavěno nové násypové těleso komunikace druhé třídy.

Součástí projektu přeložky komunikace II/150 v lesním úseku kolem přírodní rezervace Stvořidla je realizace 2 vyztužených strmých svahů.

V souvislosti s modernizací vozovky dálnice D1 a přechodem na jinou kategorii byla vyvolána i modernizace a přestavba mostního objektu převádějícího dálnici D1 přes silnici II/113. Součástí nově navržené konstrukce jsou i vyztužená mostní křídla.

Účelem opěrné zdi je překonání výškového rozdílu mezi horní úrovní násypového tělesa nově budované dálnice D1 a přilehlou polní cestou.

Při stavbě rodinného domu ve Žďáru nad Sázavou vznikla potřeba na vyrovnání svažitého pozemku. Na hranici pozemku nacházející se blízko vodního toku byla proto navržena opěrná zeď z vyztužené zeminy.

Pro zajištění výškového rozdílu mezi jednotlivými větvemi přístupu na lávku byla realizována nová opěrná zeď z vyztužené zeminy.

V Denkrově pískovně v Praze Lysolajích probíhala těžba do padesátých let 20. století. Od té doby byl lom opuštěný, těžební stěny se vlivem eroze stávaly nestabilní. Městská část Praha Lysolaje v rámci plánované revitalizace potřebovala vyřešit bezpečné zajištění těchto svahů.

Kamenný sklep z konce 19. století v Poříčí se díky rekonstrukci a revitalizaci okolního strmého svahu změnil v novou turistickou atrakci.

V rámci projektu dálnice D1 – úsek Budimír Bidovce, byl realizována mostní konstrtukce, jejíž součástí je opěrná zeď ze systémového řešení GeoWall Block.

V rámci výstavby nového úseku dvoupruhové komunikace navazující na silnici I/62 a I/13 v části obce Děčín - Vilsnice byla navržena opěrná zeď z vyztužené zeminy s lícem z betonových tvarovek.

Při rekonstrukci komunikace III/28115 bylo navrženo její rozšíření za účelem osazení silničního svodidla podle stávajících platných předpisů. S ohledem na nedostatek místa byla zvoleno řešení pomocí vyztužené zeminy se sklonem líce 70°, které nahrazuje stávající kamennou zeď.

Stavba „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ je součástí výstavby třetího transitního železničního koridoru. V traťovém úseku Ejpovice - Doubravka byla navržená přeložka Homolka v km 94,068 – 95,850. Nová poloha osy v daném úseku předpokládala realizaci trvalého zajištění oboustranných zářezových svahů.

Revitalizace a zpevnění povrchu strmého svahu pomocí protierozní kokosové sítě kotvené ocelovými skobami a výsadby stromů a keřů.

Svah u rodinného domu v Lelekovicích byl původně řešen technologií vyztužené zeminy, kdy líc v patě svahu do výšky 2 m byl tvořen systémovým řešením s lícními ocelovými panely s vyskládaným kamenivem se sklonem líce cca 85° od vodorovné. Na tyto navazoval svah ve sklonu líce 45° o výšce 6 m, celková výška konstrukce tedy činila 8 m. Konstrukce byla v obou popisovaných částech vyztužena geomřížemi, jejichž délky, rozteče a pevnost určil již dříve realizovaný projekt.

Pro výstavbu terminálu - parkovací plochy pro osobní automobily v požadované výškové úrovni byla zvolena konstrukce z vyztužené zeminy s vegetačním lícem ve sklonu 60° tvořeným ocelovými panely.

Z důvodu efektivnějšího využití pozemku při výstavbě rodinného domu ve Slaném vznikl na jeho hraně vyztužený strmý svah technologií obalovaného čela.

Součástí výstavby nového dopravního propojení silnice I/61 v úseku Senec – Blatné s dálnicí D1 byla mimoúrovňová křižovatka MÚK Blatné, jejíž součástí je výstavba zdi u opěry č. 4 z vyztužené zeminy.

Při výstavbě komunikace byly využity geomříže ke stabilizaci podkladní vrstvy.

V období silných srážek v červnu 2013 došlo k sesuvu půdy v chatové oblasti. Navrhli jsme řešení v podobě vyztuženého strmého svahu s kamenným lícem.

Při rekonstrukci pozemní komunikace došlo k sesuvu násypového svahu pod komunikací, který byl realizován z jemnozrnných jílovitých zemin ve sklonu ca 45°. Vlastní komunikace byla proti sesunutí zajištěna pomocí kotvené pilotové stěny.

V rámci výstavby nové komunikace v zemědělském areálu v Ostřetíně bylo nutné zpevnit podkladní vrstvu zeminy.

Při výstavbě rodinného domu na svažitém pozemku v obci Řícmanice byly v rámci terénních úprav vybudovány dvě terasy. Tyto terasy jsou podepírány opěrnými zdmi z vyztužené zeminy.

V rámci výstavby 1. části plánovaného provozního úseku nové tratě MHD v Bratislavě - Petržalce byla realizována rampa pro cyklisty v blízkosti zastávka Viedenská. Nájezd na rampu je řešený jako vyztužená opěrná konstrukce s lícem z velkoplošných betonových panelů certifikovaného systému GeoWall Panel.

V rámci budování dálnice D3, která je součástí evropského multimodálního koridoru, jehož účelem je převést tranzitní dopravu přes území Slovenska, byly v úseku Svrčinovec – Skalité realizovány některé násypy ve strmých sklonech. Technické řešení spočívalo ve využití technologie vyztužené zeminy.

Obec Březno u Chomutova trpěla kvůli provozu blízkého hnědouhelného lomu sníženou kvalitou ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Aby byly tyto negativní vlivy na obyvatele sníženy, byl vybudován vysoký ochranný zemní val z vyztužené zeminy se zeleným lícem. Stavba je zajímavá nejen svou výškou, ale hlavně půdorysným zakřivením a změnou sklonu líce po délce konstrukce dokazující velkou tvarovou variabilitu stavebnicového systému vyztužených strmých svahů.

Stavba Optimalizace trati Plzeň – Stříbro je součástí výstavby III. Tranzitního železničního koridoru Cheb – Mosty u Jablunkova. Původní trať byla v daném úseku jednokolejná a v souvislosti s plánovaným zdvojkolejněním, bylo třeba v určitých úsecích rozšířit stávající zemní těleso. V úseku Myslinka, kde s rozšířením mostu bylo nutné současně zřídit přísyp ke stávajícímu násypu, jehož výška je ca 20,0 m nad terénem. Následně docházelo k deformaci železničního tělesa, což se promítlo i do geometrické polohy koleje. Z tohoto důvodu bylo nutné přistoupit k sanaci dané lokality.

Při stavbě supermarketu bylo nutné vyřešit problém s neúnosným podložím pod parkovištěm.

Součástí rekonstrukce zámečku Barczayovců v Košicích byla i úprava okolí. Estetická gabionová zídka vhodně zapadá do historického okolí.

V Praze proběhla rekonstrukce barokní Písecké brány. V jejím rámci se odtěžila původní zemina, objekt byl zaizolován a opět zasypán, kdy nové svahy jsou o metr vyšší než původní.

V rámci projektu jihovýchodního obchvatu Chebu se stavěl ocelový most přes železniční koridor Plzeň - Cheb. Opěrné zdi a mostní křídlo tohoto mostu jsou vytvořeny z opěrného systému s drobnou betonovou tvarovkou na líci Tensartech Mesa. Systém byl zvolen jako nejlevnější a nejrychlejší řešení s potřebou polotuhého líce konstrukce minimálního zatížení podloží.

Cyklostezka Střecha Evropy na trase Odry - Klokočůvek je dlouhá celkem 9 km. Některé úseky vedou po místních komunikacích, jiné po hrázi řeky Odry. Jeden z úseků vedl i po frekventované silnici II. třídy. Ten byl nahrazený novou cyklostezkou, která zvýší bezpečnost cyklistů. 

Na úseku proběhla modernizace, která dovolila na této frekventované trati zvýšit traťovou rychlost na 120 km/h pro normální vlakové soupravy a na 140 km/h pro soupravy s naklápěcími skříněmi. 

Nový dopravní terminál u vlakového nádraží spojí vlakovou, autobusovou, osobní i pěší dopravu v jednom místě a umožní lepší přesedání a kombinaci dopravních prostředků. Součástí je i modernizace vlakového nádraží.

Jak vyřešit stabilitu a zpevnění svahů retenční nádrže periodicky zaplavované vodou? V tomto případě navrhl projektant svah z obalovaného čela z výztužné geotextílie a KARI sítí jako dočasným bedněním. Na povrch svahu navrhl protierozní kokosovou georohož obsahující travní osivo (není nutný dodatečný hydroosev).

Pro zajištění komunikace v centru města Šternberk bylo využito geobuněk, které zamezí pohybu kameniva a deformaci povrchu díky plošnému roznosu napětí.

V rámci budování parkoviště na náměstí v Litovli byla využita ke stabilizaci nestmelených vrstev podkladové vrstvy trojosá monolitická geomříž.

Pro stabilizaci konstrukční vrstvy železniční tratě byly využity geomříže Tensar SS.

V obci se rekonstruovala a rozšiřovala silnice. Na zpevnění krajnice se použil systém Shoulder se zeleným lícem. V lícovém koši je umístěna protierozní kokosová georohož s travním osivem a humózním materiálem. 

Při rekonstrukci pěchotní střelnice v Lešti byla pro trvalé zpevnění svahu ochranných valů využita protierozní georohož.

Součástí dálnice D1 Jánovce - Jablonov je dominantní šestipolový most přes údolí Londinského potoka, který má nosnou konstrukci dlouhou víc jak 480 m a jeho výška je 59 metrů nad terénem. Opěry mostu jsou z vyztužené zeminy s betonovými panely na líci.

Pro výstavbu betonového silážního žlabu bylo potřeba zestrmit využitelný pozemek. Vzhledem k okolnímu prostředí jsme navrhli svah se zeleným lícem zpevněný geomřížemi. Svah má proměnnou výšku od 0,5 do 6 m.

V areálu vzdělávacího biocentra Sluňákov, které je provozováno Centrem ekologických aktivit města Olomouc, se nachází jedinečná stavba zemního kopce s vnitřní umělou jeskyní se dvěma východy, kterou protéká odtok z rybníku Rozvišť. Vnitřní jeskyně je přesypána zeminou a na povrchu je navržená cesta, které spirálově stoupá až po vrchol konstrukce.

V místě křížení železniční trati a pozemní komunikace, která je převáděna skrz drážní těleso pomocí mostního objektu, bylo nutné vyztužit zemní těleso nad mostem a zabránit tak deformacím násypu.

Nad rodinným domem v obci Dubá došlo k opakovanému sesunutí části svahu k patě strmého svahu.

Při revitalizaci relaxační zóny bylo nutné zlepšit podloží pod dětským hřištěm. Pro tento účel navrhl projektant geobuňky, které plošným roznosem napětí stabilizují podkladní vrstvy.

Investor po zakoupení pozemku pro rozšíření stávajících skladovacích ploch řešil převýšení na jeho svažité části. Jedním z požadavků bylo maximální využití zakoupené plochy pozemku.

O gabionech, které dodáváme, jejich variantách, výhodách a možnostech uplatnění, se dozvíte zde.

Při přestavbě tunelu na trati Státní hranice SR-Mosty u Jablunkova bylo potřeba zajistit portál tunelu. Zajištění se provedlo certifikovaným systémem Tensartech GreenSlope.

Při rekonstrukci ranvejí letiště Václava Havla v Praze Ruzyni byl použit k vyztužení živičných vrstev kompozit.

Na vodním díle Šance, bylo potřebné zabránit průsakům vody z údolí do hráze a zvýšit tak stabilitu sypané hráze. Proto byla vybudována drenážní štola, do které se prosakující voda jímá a odvádí se jí pryč. Tato stavba je nominována na Stavbu roku 2014. Dodali jsme systém pro zajištění portálu štoly.

Město Dačice ve spolupráci s Jihomoravským krajem rekonstruovali ulici Kapetova. Součástí stavby je i vyztužený strmý svah s obslužnou komunikací na své koruně. Dodali jsme systém Tensartech GreenSlope pro jeho stavbu.

Tato konstrukce dovolila investorovi využít svažitý pozemek pro komerční výstavbu v blízkosti železniční trati. Současně se jedná o vysoce estetickou variantu opěrné konstrukce.

V obci Jablonec nad Nisou v ulici Pod Vodárnou došlo k opakovanému sesunutí části svahu pod silnicí III/29024.  Sesuv postihl vrstvu navážek (přísyp) a svahových deluviálních sedimentů. Délka sesuvu byla 15 m, šířka 5 m.

Výstavba strmého svahu z vyztužené zeminy zajišťující vyrovnání pozemku s převýšením od 4 do 9 m.

Na svažitých parcelách plánoval investor výstavbu rodinných domů, proto bylo nutné pozemek vyrovnat. Svah byl ve sklonu 13-18°. Projektanti se rozhodli pro konstrukci z vyztužené zeminy s lícem z kameniva ve sklonu 80°. Na této konstrukcí je ještě nadsypán vyztužený svah ve sklonu 1:1.

Po jarních povodních bylo poničeno koryto potoka protékajícího obcí. Aby dále nedocházelo k erozi břehů, byla navržena jejich ochrana pomocí gabionových zdí.

Součástí druhého úseku dálnice D1 Jánovce - Jablonov je mimoúrovňová křižovatka Levoča, která umožňuje propojení dálnice D1 s přivaděčem Spišská Nová Ves tak i s cestou I. třídy I/18. Součástí křižovatky je i most nad Levočským potokem.

Při rekonstrukci komunikace I/16 v katastrálním území obce Zlatá Olešnice byla realizována vyztužená zemní konstrukce, která zpevnila těleso silničního náspu, které bylo v havarijním stavu.

S předpokládaným zvýšením intenzity dopravy těžkých nákladních automobilů a přepravy nadměrných nákladů při plánovaném rozšíření jaderné elektrárny Temelín se investor rozhodl při rekonstrukci okolních silnic mimo jiné i zpevnit její krajnice a to pomocí systému Shoulder.

Záměrem investora obchodního domu bylo maximálně využít rozlohy svažitého pozemku a najít vhodnou technologii pro založení opěrné konstrukce na nevhodných jílovitých a hlinitých zeminách.

Součástí projektu Šantovka jsou i oddychové zóny na břehu Mlýnského potoka a především nová tramvajová trať spojující historické centrum se sídlištěm Nové sady na jihu města. V této lokalitě proto bylo třeba navrhnout násyp pro tramvajovou trať a přilehlou komunikaci pro pěší a cyklisty o délce 131,2m a výšce 2,04 -3,40m.

V obci Chuchelna došlo vlivem zvodnělého podloží k sesuvu násypu a k poruše komunikace v délce cca 30 m a otevření podélné trhliny v povrchu vozovky o šířce až 20 cm s pokračující rychlou progresí havárie. Proto bylo nutné provést kompletní sanaci sesuvu na měkkém podloží tvořeném jemnozrnnou zeminou s úrovní hladiny podzemní vody v patě svahu.

Součástí projektu Šantovka je i vybudování nové tramvajové tratě, přilehlých komunikací a oddychové zóny na břehu Mlýnského potoka mezi ulicemi Velkomoravská a V Kotlině. V této oblasti se vybudoval násyp na vrstvě navážek, která dosahuje mocnosti až 5,5 m. Podloží je zde značně nehomogenní a bylo nutné provést jeho úpravu tak,aby nedocházelo k nerovnoměrnému sedání.

Mladoboleslavská Škodovka budovala ve svém areálu nové parkoviště pro odstavování automobilů.

Dolní náměstí v Olomouci si vyžádalo rekonstrukci povrchů a inženýrských sítí. V původním návrhu byla navržena skladba s vrstvou stmelenou cementem. Tato vrstva by ale nepropouštěla prosakující vodu, proto jsme navrhli řešení, které zachová původní vodní režim konstrukce.

Záměrem investora obchodního domu bylo maximálně využít rozlohy svažitého pozemku a najít vhodnou technologii pro založení opěrné konstrukce na nevhodných jílovitých a hlinitých zeminách.

Aby mohl u nového hotelu v obci Březová majitel vybudovat parkoviště a jiné zpevněné plochy, bylo nutné překonat převýšení mezi zamýšlenými plochami a břehem vodní nádrže Březová. K tomuto účelu byl vybudován vyztužený svah se zeleným lícem, který je esteticky velmi vhodný k blízké řece i širokému okolí.

Úkolem bylo zajistit a zpevnit hranu svahu v místě stávající komunikace I/19 mezi obcemi Přibyslav a Dobrá. Svah byl porušený a docházelo tak k deformacím silničního tělesa. Jako sanační opatření byl navržen svah z armované zeminy se zeleným lícem.

Pro zachycení a bezpečné odvedení přívalových dešťů byly vybudovány záchytné příkopy. Tato komplexní pozemková úprava zajistí ochranu obce Kobylí před jarními a bleskovými záplavami.

Při rozšíření sportovního areálu Klíny došlo k prodloužení svahu s vybudováním nové lanové dráhy o délce 600 m a převýšením 140 m. V tomto prudkém svahu bylo nutné vybudovat s pomocí opěrné konstrukce dolní stanici lanovky s vyrovnanou nástupní plochou. V obtížném terénu si musel dodavatel poradit s náročnou koordinací zásobování materiály a pohybů stavební mechanizace.

Navržená vyztužená opěrná konstrukce pomohla vyřešit výškový rozdíl mezi projektovanou komunikací a nově budovanou halou.

Těleso komunikace bylo historicky rozšiřováno navážkou z odpadních materiálů. V kombinaci se saturací zemin komunikace srážkovou vodou došlo na úseku dlouhém cca 150 m k havarijnímu sesuvu.

Vytvoření vrchního drenážního systému pro odvod srážkové vody pomocí fólií, drenážních geokompozitů, které brání vsakování vody do skládky a zpevnění svahů skládky vysokopevnostní geotextilií.

Pro větší bezpečnost cyklistů na frekventované komunikaci bylo navrženo výškové oddělení vlastní silnice a plánované cyklostezky. Na stávající kamennou zídku byl vystavěn vyztužený svah o délce 420 m a výšce až 3,5 m. V koruně svahu bylo osazeno zábradlí pro zvýšení bezpečnosti cyklistů.

Rychlá a jednoduchá ochrana pozemku s rezidenční výstavbou a zdraví osob před pádem zvětralých úlomků skalního masívu pomocí ocelových geosítí Geomanet SAR.

Provozovatel cukrovaru požadoval účinnou protierozní ochranu svahů nově budované sedimentační nádrže, která bude periodicky zaplavována odpadními kaly z cukrovarnické výroby.

Na okraji Letovic probíhala během roku 2011 výstavba nových rodinných domů. Přístupová komunikace má v podloží hlinito-písčité sedimenty proměnných vlastností a soukromý investor hledal levné řešení, které zamezí deformacím na povrchu vozovky tvořené betonovou dlažbou.

Zatížení cyklistickou a pěší dopravou není sice veliké, ale rašelina je neúnosná zemina. Díky stabilizaci trojosou monolitickou geomříží je cyklostezka pevná a stabilní.

Při rekonstrukci silnice I/55 na úseku Přerov – Lověšice se přistoupilo k vyztužení asfaltových vrstev. Silnice byla budována v době, kdy byla nižší intenzita dopravy a tím i zatížení od ní. Aby se do budoucna snížilo vyjíždění kolejí, vyztužila se asfaltová vrstva, která je sama o sobě měkká a pružná.

Při vyvážení kalů ze sedimentační nádrže je třeba, aby se na dno nádrže dostala těžká technika a neuvízla zde. Dno nádrže se stabilizovalo stěrkovým polštářem a trojosými geomřížemi. Na stabilizované dno se položily betonové panely, které tvoří stabilní a pevnou cestu.

Před nádražní budovou v Žilině - Záriečie se pro zlepšení podloží pod zpevněné plochy využila tkaná geomříž.

V předmětném úseku byl problém se zvodnělým měkkým podložím tvořeným rybničními sedimenty. Ke konstrukci založení násypu byla použita trojosá geomříž Tensar TriAx v kombinaci s geobuňkovou strukturou Tensar.

V květnu 2011 došlo po jarních deštích k opakovanému sesuvu svahu, který částečně zavalil silnici pod ním a zároveň mohl další sesuv ohrozit domy a místní komunikaci na vrcholu svahu.

V jihovýchodní části hřiště v obci Ratíškovice došlo po vydatnějších deštích k sesutí části svahu těžební jámy Hliník. K sanaci bylo nutno přistoupit rychle, protože existovala možnost oživení sesuvu. Jako sanační opatření byl navržen strmý svah z vyztužené zeminy se zeleným lícem.

Železniční trať Bratislava - Púchov se z důvodu navýšení rychlosti vlaků na 160 km/h modernizovala. Součástí tratě je i rekonstruovaný tunel Turecký vrch, ve kterém byla využita netkané geotextílie jako ochrana izolací.

Při stavbě bioplynové stanice bylo nutné vyřešit problém s velkým množstvím spodní vody. Vyřešil se instalací drenážního kompozitu Interdrain GMFL s fólií aplikovanou na horní straně, která je ochráněna geotextílií Geomatex TST.

Odstranění problému s vysokou hladinou spodní vody instalací drenážního geokompozitu fólií nahoru a vzájemným svařením tak, aby vznikla kompaktní plocha. Drenážní geokompozit je od konstrukčních vrstev vozovky oddělen separační tkanou geotextilií.

Součástí výstavby silničního obchvatu bylo i zabezpečení břehů odvodňovacího příkopu proti splavování zeminy pomocí protierozních geobuněk.

Jedná se o trvalou opěrnou zeď podchycující patu rozšířeného železničního násypu. Výška zdi je proměnná od 0,60 m do 9,65 m ve sklonu 86° od vodorovné. Nad korunou zdi je nadnásyp výšky cca 2,20 m ve sklonu 1:1,50. Na začátku úseku zeď plynule přechází do terénu, na konci navazuje na železniční most. Koruna zdi navazuje na čelo mostu ve výšce mostní římsy.

Při rekonstrukci silnice v Dubu nad Moravou se budovalo i nové podélné odvodnění. Kompozit Viadrain obsahuje geotextilii a drenážní trubku. Tato kombinace vytvoří podélnou drenáž silnice velmi rychle a jednoduše. 

Ukázka využití výztužného kompozitu Tensartech Glasstex Patch při rekonstrukci ulice Generála Šišky.

Úkolem bylo navrhnout funkční, levné a  estetické řešení ekoduktu převádejících mimoúrovňové biokoridory přes jižní část Pražského okruhu v sousedství Cholupické bažantnice.

Použití drenážního geokompozitu pro odvodnění tělesa sanovaného svahu po sesuvu. Drenážní geokompozit brání tomu, aby svah nebyl dotován průsakovou vodou z prostoru za a nad postiženým prostorem.

Opěrná zeď byla navržena z vyztužené zeminy s pevným lícem ze systému Tensartech TW1. Slouží ke zkrácení paty násypového tělesa silniční komunikace. Výška opěrné zdi se pohybuje od cca 1,5 m do 4,8 m. Sklon líce opěrné zdi je 86°. Nad korunou opěrné konstrukce je násypové těleso ve sklonu 1:1,5 s výškou kolem 7 m.

Po intenzivních srážkách byla vodou stržena část silnice nad řekou Otavou. Pro rychlou, levnou a jednoduchou opravu ve ztížených přístupových podmínkách byl použit opěrný systém ze zeleným lícem Tensartech GreenSlope.

Na hranici pozemku bylo nutné vybudovat svah o maximální výšce 5,0 m. Pro splnění požadované dispozice svahu bylo nutné navrhnout svahy ve sklonu 70°. V tomto svahu bylo nutné provést rampu, jež umožní plynulé překonání požadovaného výškového rozdílu.

Provoz na komunikaci Vladislav – Studenec byl omezen z důvodu poruchy svahu, která se projevila v délce 120 m. Celková výška svahu je až 4,5 m a při prostém dosypání by došlo k záboru vedlejšího pozemku s nutností jeho výkupu.

Instalace netkané polypropylenové geotextilie pro separaci konstrukčních vrstev přístupové cesty k portálu tunelu Ovčiarsko - Hričovské Podhradie.

Nově vybudovaný silniční násyp měl takový sklon, že docházelo vlivem srážek k vodní erozi. Aby jí bylo zabráněno, položila se pro zpevnění svahu násypu na jeho povrch trvalá protierozní georohož.Díky trojrozměrné struktuře poskytuje georohož oporu kořenovému systému rostlin.

Ukázka stabilizace pomocí trojosé geomříže při revitalizaci sídliště Kopánky ve Starém Městě.

V Uničově bylo nutné kvůli nevyhovujícímu stavu rekonstruovat plochy centrálního náměstí. Z důvodu ochrany podzemních prostor (sklepy a jejich klenby) bylo nutné najít technologii zlepšení podloží, která tyto prostory nenaruší.

Na svahy rekonstruovaného násypu zemního tělesa jsme dodali jutovou protierozní síť, která se časem rozloží. Než se tak ale stane, poskytne ochranu svahu a oporu vzrůstající trávě.

Areál drogérie DM je postavený na násypu se strmými svahy. Aby nedocházelo k erozi svahů, byly na stavbě ošetřeny různými technologiemi.

Při projektu zkapacitnění křižovatky silnic I/34 a I/38 v Havlíčkovu Brodu bylo požadováno vyztužit asfaltové vrstvy. 

Součástí projektu na sportovní areál ZŠ Dr. Joklíka bylo i volejbalové hřiště. Na zemní pláň hřiště jsme dodali trojosou geomříž Tensar TriAx.

Silnice II/322 prochází ve Chvaleticích prostorem mezi městem a železniční stanicí. Uživatelé a správce komunikace vyžadovali od projektanta řešení bezbariérového přístupu cestujících k železniční stanici. Návrh konstrukce rovněž omezovala přítomnost nadzemního parovodu. Ve finálním řešení navrhl projektant 4 opěrné zdi ze systému Tensartech TW1.

Rekonstrukce průtahu Bučovicemi měla vyřešit dlouhodobé problémy s bezpečností účastníků silničního provozu. V 450 m dlouhém úseku mezi Bučovicemi a Vícemilicemi bylo nutné rozšířit komunikaci bez záborů okolních pozemků.

Při výstavbě násypového tělesa na obchvatu obce Lány chtěli investor s dodavatelem využít místního zásypového materiálu, který měl nevyhovující parametry.

Z důvodu mělkého uložení inženýrských sítí nebylo možné použít jinou technologii zvýšení únosnosti podloží než mechanicky stabilizovanou vrstvu pomocí trojosých monolitických geomříží Tensar TriAx.

Železniční trať mezi obcemi Zaječí a Šakvice je v km 103,300 až 103,500 vedena v hlubokém zářezu. Vzhledem k častému splavování vody z okolních polí byl vznesen požadavek na vybudování protipovodňového valu s povrchovým zpevněním.

S ohledem na složitou hydrogeologickou charakteristiku území a s ohledem na blízkost řeky Vltavy vyžadoval návrh přeložky II/242 Roztoky vybudování důkladného systému odvodnění zajišťující funkčnost konstrukce se zaměřením na rychlé odvedení vod z ploch okolo zemního tělesa a z prostoru vlastního násypu.

Zachování vlastností jednotlivých kontrukčních vrstev pod podlahou výrobní haly jejich vzájemnou separací pomocí netkané geotextílie.

Objekt je součástí stavby silnice I/48 Tošanovice - Žukov. Stavba se nachází ve složitých základových poměrech v místě stávající komunikace, potoka, biokoridoru a hlavního vodovodního řadu. Tyto překážky převádí mostní objekty SO 2208 a SO 2209 vzdálené pouhých 65 m. Blízkost mostních objektů v kombinaci s měkkým podložím vyžadovala nestandardní řešení pomocí měkké konstrukce schopné odolávat svislým deformacím podloží po výstavbě zemního tělesa.

Složitá technologie provádění, finanční a časová náročnost stavby původně navržené úhlové monolitické zdi s gabionovým čelem kotvené do skalního podloží, vedly investora k hledání alternativního řešení.

Po naplnění kapacity skládky u Vyskytné nad Jihlavou se přistoupilo k její postupné rekultivaci. Dodali jsme drenážní geokompozity pro první fázi rekultivace, která probíhala směrem k obci.

Nově budovaná prodejní hala OKAY v Ústí nad Labem–Všebořicích byla situována do lokality se složitými základovými poměry. Naším úkolem bylo navrhnout alternativní řešení k hlubinnému založení, které bude efektivní a levné. Nakonec bylo naše řešení finální a hala byla založena podle našeho návrhu.

Založení řadových rodinných domků na podloží s vysokou hladinou podzemní vody (0,5 - 1,2 m). Řešením byla stabilizace podloží pomocí výztužných geomříží v kombinaci s filtračními a ochrannými geotextiliemi.

Rekonstrukce kolejového lože pomocí dvouosé geomříže Tensar SS a separační geotextilie Bontec SG. Geomříže zvýší únosnost konstrukčních vrstev kolejového lože a tím mohou snížit mocnost konstrukčních vrstev a snížit tak náklady na výstavbu.

Využití kompozitu Tensar Glasstex pro vyztužení komunikace vnitřního městského okruhu.

Vzhledem k velkému sklonu mostních křídel jsme pro trvalou protierozní ochranu povrchu mostních křídel navrhli využít protierozní georohož Trinter, která po několika týdnech prorostla  vysetou trávou.

Opěrná konstrukce/strmý svah za použití vyztužené zeminy.

Prostor svahu u výjezdového portálu řešil projekt stavby jako gabionovou konstrukci. Už v průběhu výstavby tunelu bylo zřejmé, že tuto konstrukci nebude možné z časových důvodů provést. Dodavatel tunelového objektu proto hledal alternativní ekonomické řešení.

Opěrná zeď o délce 303,4 m a maximální výšce 15,0 m převádí SO 101 silnici kategorie S11,5/70 přes malé údolíčko. Opěrná zeď (SO 252) navazuje na objekt 206 ve směru na Horu Sv. Šebestiána a je realizována jako součást přeložky silnice I/7 Chomutov - Křimov. Trvalá plošně založená opěrná zeď z vyztužené zeminy je sestavená z čelních železobetonových prefabrikátů kotvených geomřížemi Tensar RE. Základová spára je navržena v horninách třídy R6-R5, tj. na povrchu zvětralinového pláště (orto) pararul.

Rekonstrukce krytu vozovky pomocí kompozitu AR-G, který redukuje vyjeté koleje a zvyšuje smykovou únosnost asfaltových vrstev a pomáhá přenášet zatížení od dopravy.

Opěrná zeď je situována mezi dálnicí D47 a rampou 8 rondelu MÚK Rudná, který řeší mimoúrovňové křížení dálnice D47 s ul. Rudná (R 24,5). Opěrná zeď řeší ukončení násypu tak, aby bylo možno vybudovat rampu 8 nad dálnicí. Požadavkem bylo navrhnout estetickou konstrukci, která by vyhovovala požadavkům ochrany přírody a bezpečnosti provozu na dálnici a přilehlé rampě.

Stupňovitá mostní křídla u železničního mostu v km 6,587 na trati Česká Třebová - Krasíkov z vyztužené zeminy pomocí tuhých spojitých geomříží Tensar RE.

Během jarních přívalových srážek v roce 2009 došlo k nasycení zemního tělesa místní komunikace. Vlivem zvýšené vlhkosti došlo k lokálnímu sesuvu o objemu cca 10 m3 zeminy. Na veřejné cestě tak vznikla nestabilní plocha, která se vlivem provozu postupně rozšiřovala a ohrožovala bezpečnost a plynulost provozu.

Zeď o délce 139 m a výšce 1,25 - 5,51 m je situována na rampě 3 MÚK Rudná a řeší mimoúrovňové křížení dálnice D47 s ulicí Rudná (R 24,5). Zeď je navržena v patě násypu rampy 3, který by byl ukončen v dálnici D 47. Požadavkem bylo navrhnout estetickou konstrukci, která by vyhovovala požadavkům ochrany přírody a bezpečnosti provozu na dálnici a přilehlé rampě 3.

Opěrná zeď o délce 72,475 m a maximální výšce 10,153 m převádí pravou polovinu dálnice D47. Je situována za opěrou 1P mostního objektu 8201 a je navržena z důvodu ochrany areálu Zeleniny na ulici Polanecká včetně přilehlé obslužné komunikace. Opěrná zeď tvoří ohraničení tělesa dálnice D47, která je na předmostí opěry 1P objektu 8201 vedena v násypu výšky cca 10-12 m nad stávajícím terénem. Terén v místě zdi je rovinatý. Celá oblast staveniště je ovlivněna doznívajícími účinky vyvolanými důlní činností.

Opěrná zeď byla navržena z důvodů minimalizace záborů mimodrážních pozemků resp. zásahu do ochranného pásma silnice tř. I/43, vzhledem k posunu osy tratě vlevo od stávající osy tratě o cca 6,0 m.

Zvýšení únosnosti asfaltového krytu a prodloužení jeho životnosti použitím výztužného kompozitu do asfaltu Tensartech AR. Současně bude docházet k redukci hloubky vyjetých kolejí.

Ve svažitém terénu bylo při budování přístupové komunikace k vlakovému nástupišti nutno vybudovat zárubní zeď. S ohledem na geomorfologii a výškové převýšení terénu byla zárubní zeď navržena jako tížní betonová. U konstrukce bylo nutné zajistit bezpečné odvedení srážkových vod a různých zvodní tak, aby nedocházelo ke zvýšenému namáhání na opěrnou stěnu hydrostatickým zatížením.

V průmyslových objektech působí vysoké hodnoty zatížení i na podlahy. Aby v tomto případě dokázaly plánovanému zatížení odolávat a neničily se, bylo nutné plošně zpevnit podloží. Použily se výztužné geomříže a kvalitní štěrkodrť, optimálně zhutněná.

Přeložka silnice I/16 v obci Vestřev řešila nevyhovující přemostění přes řeku Labe a nepřehlednou situaci na křižovatce s komunikací druhé třídy. Zájmový úsek má více jak půl kilometru a obsahuje dva mostní objekty. Jeden z nich je čtyřpolový s přemostěním 118,80 m. 

Mostní estakáda celkové délky 588 m byla navržena v místě křížení dálnice D47 s několika silničními i železničními komunikacemi včetně plánované vysokorychlostní trati. Estakáda dále přemosťuje rybník v bezprostřední blízkosti řeky Odry. Území s doznívajícími účinky od báňské činnosti je pod mostní estakádou tvořeno většinou navážkami, pod kterými se nachází vrstva nasycených fluviálních jílů na bázi písčitých štěrků. Tyto podmínky spolu s výskytem napjaté hladiny podzemní vody těsně pod terénem vedly k očekávání velmi vysokých hodnot sedání spojených s deformacemi mostní konstrukce.

Most silnice I. třídy u obce Královec zajišťuje přechod přes železniční trať Jaroměř - Královec. Jeho havarijní stav a požadavek železničářů na zachování provozu na této trati i během výstavby vedly řešitelský tým k hledání alternativního způsobu řešení rekonstrukce.

Klenbový mostní objekt se nachází na trase nadměrných přeprav. Vysoké zatížení spolu s nedostatečným povrchovým odvodněním přispělo k havarijnímu stavu mostu. U stávajících kamenných křídel a parapetních zdí docházelo k jejich naklánění, místy vypadávaly části kamenného zdiva.

Projektová dokumentace stavby Olympia Plzeň řešila vyrovnání úrovně založení stavby vlastního objektu a okolního terénu na severní straně stavby pomocí úhlové monolitické zdi částečně kotvené do podloží. Tato konstrukce byla značně nákladná, časově náročná a špatně proveditelná v zimních měsících.

Sesuv hradeb pod tenisovými kurty přiměl vedení tenisového klubu v Ledči nad Sázavou k hledání rychlé a levné varianty obnovy provozu na tenisových kurtech. Bylo nutné respektovat ochranu historické památky a provést rekonstrukci části hradeb a současně vyhovět přání majitele sousedního pozemku na estetický vzhled stavby. Na rychlé obnově kurtů závisela ekonomická prosperita tenisového klubu.

Na podzim roku 2000 byla provedena mimořádná prohlídka mostu v Sebranicích na silnici I/43, která stanovila stav mostu jako havarijní a bylo rozhodnuto, že most je nutné uzavřít a rekonstruovat.

V obci Sloup docházelo každoročně na jaře při zvýšené hladině vody k vymílání břehů koryta potoka Ždárná.

Po deštivém období roku 1997 se začala na úseku násypu železniční tratě Brno - Přerov v blízkosti železniční stanice Holubice deformovat kolej. Ani po několikanásobné opravě se deformace nezmenšovaly, proto rozhodl investor o opravě formou rekonstrukce postižené části násypu. Výsledným řešením byl sendvičový násyp založený na geobuňkové struktuře Tensar.